Novinky

USA jsou považovány za baštu volného podnikání. Přesto se americká vláda vydává stále neobvyklejšími cestami: nejenže podporuje podniky miliardami státních dolarů, ale přímo se podílí na akciových společnostech. Naposledy Trump oznámil záměr získat až deset procent společnosti Lithium Americas, kanadské těžařské skupiny, která vyvíjí největší lithový důl v Nevadě. Tímto krokem dostává americká průmyslová politika novou definici. „Hrozí prolnutí politických a podnikatelských zájmů,“ komentuje Jan Zendulka, CEO ve společnosti Moventum a.s. „Pro investory tato situace znamená nové strukturální riziko.“

V jednom spektakulárním kroku si americká vláda nedávno zajistila necelých deset procent společnosti Intel – jasný signál o strategickém významu polovodičového sektoru v globálním boji o technologickou suverenitu. Washington dříve zvažoval vstup do platformy TikTok, již si mezitím zajistil podíl ve výrobci vzácných zemin a prostřednictvím tzv. „zlatého podílu“ si zajistil vliv v podniku U.S. Steel při jeho převzetí japonskou společností Nippon Steel. Uvažuje se i o dalších podílech – zejména v oblasti obranného průmyslu.

Zastánci těchto kroků je oficiálně ospravedlňují jako nutnou podporu domácího průmyslu a záruku technologické nezávislosti. USA chtějí zůstat konkurenceschopnou inovační velmocí a zajistit své dodavatelské řetězce proti geopolitickým rizikům. Kritici však tuto novou průmyslovou politiku považují za chůzi po tenkém ledě: „Mezi podporou a zásahy se stírá hranice,“ říká Jan Zendulka. „Pro některé už tento kurz zavání lehkým socialismem.“

Jakmile stát vstoupí jako akcionář, politické cíle se nevyhnutelně přibližují k firemnímu rozhodování – i když jde o akcie bez hlasovacích práv. Washington může oficiálně pobírat jen dividendy a nemít žádné rozhodovací pravomoci – avšak signál, který tím vysílá, je silný. „Každý investor ví, že se politické rámcové podmínky a vlastnické struktury s dalšími vládami mohou rychle změnit – a tím znejistit investiční prostředí,“ vysvětluje Jan Zendulka.

Se státem jako spoluvlastníkem vzniká pro investory nové riziko: rozhodování firem se může čím dál více řídit politickými agendami. To může snížit atraktivitu dotčených akcií a pokřivit konkurenci mezi podniky se státní podporou a těmi bez ní. Některé firmy mohou těžit z levnějšího kapitálu, zatímco konkurenti se dostanou pod tlak – a může tak vzniknout dvourychlostní kapitalismus.

Z dlouhodobého hlediska pak hrozí inovační past: „Státní účast sice může krátkodobě zajistit finanční stabilitu a uchovat stávající struktury,“ uvádí Jan Zendulka. „Ale pokud firmy tuto jistotu začnou považovat za samozřejmost, mohou se stát méně ochotné riskovat a méně dynamické.“ To by mohlo ohrozit právě tu inovační sílu, kterou USA těmito opatřeními chtějí posílit.

Podle Jana Zendulky je znepokojivé i to, že nový americký model by mohl inspirovat ostatní. „Pokud se USA záměrně staví do role strategického akcionáře ve firmách, které označí za klíčové, začnou se i politici v Číně, Evropě a jinde ptát: proč bychom se měli držet zpátky?“ To by mohlo zahájit novou éru průmyslově-politických zásahů a vést ke globálním závodům o ochranu politicky vybraných sektorů. „Rizika jsou reálná,“ říká Jan Zendulka.

Zatím nikdo nedokáže říci, zda strategie Washingtonu skutečně zajistí technologické vedení – nebo povede k většímu zasahování státu, pokřivení trhů a brzdám inovací v dlouhodobém výhledu. „To, co začíná jako strategická průmyslová politika, může rozpoutat globální dynamiku. Pandořina skříňka už možná byla otevřena,“ uzavírá Jan Zendulka.