Novinky

Finanční trhy v současnosti ovládají varování před bublinou v oblasti umělé inteligence a potenciální energetickou krizí. „Eskalace na Blízkém východě výrazně mění tržní prostředí,“ říká Jan Zendulka, CEO společnosti Moventum a.s. Geopolitická rizika se stávají novým standardem. Zatímco Spojené státy těží z boomu umělé inteligence, Evropa čelí rostoucím tlakům způsobeným cenami energií a slabším hospodářským růstem. „Rozdíl mezi vítězi a poraženými na trzích se pravděpodobně bude dále prohlubovat,“ vysvětluje Zendulka.

Nejnovější eskalace na Blízkém východě citelně změnila situaci na akciových trzích. „V minulosti byla geopolitická rizika vnímána především jako krátkodobé šoky,“ říká Zendullka. „Nyní jsou však oceňována jako strukturální zátěž.“ Zejména nejistota kolem Hormuzského průlivu zvyšuje riziko trvale vyšších cen energií a následně i vyšších inflačních očekávání. Trhy proto omezily očekávání rychlého snižování úrokových sazeb, zatímco výnosy dluhopisů i volatilita zůstávají zvýšené.

V USA se však reálná ekonomika zatím ukazuje jako odolná. Předstihové ukazatele se stabilizují, zpracovatelský průmysl vysílá pozitivní signály a index ISM nedávno dosáhl nejvyšší úrovně za několik let. Zlepšují se také nové objednávky. „Celkově se americká ekonomika ukazuje jako výrazně odolnější, než by bylo možné očekávat na pozadí konfliktu mezi USA a Íránem,“ říká Zendulka. Současně se však mění tržní režim: scénář s klesající inflací ustupuje prostředí robustní nominální ekonomiky spojené s vyššími inflačními tlaky.

Navzdory náročnému makroekonomickému prostředí zůstávají zisky amerických firem silné. Během výsledkové sezóny za první čtvrtletí vykázaly společnosti z indexu S&P 500 meziroční růst zisků přibližně o 30 %, přičemž více než 80 % z nich překonalo očekávání analytiků. Trend ziskovosti zůstává stabilní jak z pohledu očekávaného zisku na akcii, tak marží. Klíčovým motorem nadále zůstává umělá inteligence. „Vysoké kapitálové výdaje hyperscalerů potvrzují, že AI už dávno není jen nadějí, ale skutečným investičním a produktivním příběhem reálné ekonomiky,“ říká Zendulka.

Tato kombinace růstu, zisků a dynamiky AI vynesla americký akciový trh ve druhém čtvrtletí na nová historická maxima. Zároveň však zvyšuje nároky na další růst cen akcií – vysoké valuace ponechávají jen omezený prostor pro zklamání. Zejména nedávný prudký růst výnosů dluhopisů by mohl rychle vést ke korekci, nemluvě o případné další geopolitické eskalaci nebo slabších firemních výsledcích ve druhé polovině roku. Trh se navíc stále více diferencuje. Podle Zendulky budou do budoucna rozhodující udržitelné zisky, kvalita cash flow a skutečné produktivní přínosy. Aktivní výběr investic tak nabývá na významu.

Poměrně smíšené makroekonomické prostředí zároveň nehovoří pro plošnou euforii. Inflační očekávání rostou, spotřebitelská důvěra v poslední době oslabila a trh práce ztrácí dynamiku. Pravděpodobnost hluboké recese však zůstává nízká. Celkově je americký akciový trh fundamentálně dobře podpořen, přestože krátkodobý růstový potenciál omezuje vysoké ocenění, výnosy dluhopisů a situace na Blízkém východě.

V Evropě naopak geopolitická situace dopadá na trhy mnohem silněji, protože vyšší závislost regionu na dovozu energií činí eurozónu citlivější na růst cen ropy a zemního plynu. Inflační očekávání proto v poslední době vzrostla, zatímco očekávání hospodářského růstu byla revidována směrem dolů. „To zvyšuje riziko stagflace,“ varuje Zendulka. Vzhledem k současné situaci vyprchaly naděje na další snižování úrokových sazeb. V některých případech tržní účastníci dokonce začínají započítávat možnost dalších kroků ECB směrem ke zvýšení sazeb do konce roku.

Evropská ekonomická data již vykazují známky zhoršení. Ekonomická překvapení, spotřebitelská důvěra i podmínky financování se zhoršily. Sektor služeb se nedávno opět dostal do poklesu. Zpracovatelský průmysl je sice stabilnější, ale signalizuje pouze omezenou růstovou dynamiku. Navzdory oznámeným fiskálním a infrastrukturním programům zůstává Německo strukturálně zranitelné.

Další výzvou je skutečnost, že Evropě v současnosti chybí jasný motor růstu. Valuace zůstávají umírněné, ziskové marže stabilní a některá odvětví těží z fiskálních stimulů i investic do infrastruktury a obrany. Přesto zde není viditelný ekvivalent amerického boomu v oblasti AI a polovodičů. „Evropská tržní struktura je mnohem více tvořena průmyslovými podniky, finančními institucemi, energetikou a tradičními hodnotovými sektory,“ vysvětluje Zendulka. „Vývoj zisků je proto celkově méně dynamický.“

Celkově tak Evropa stojí před kombinací vyšších cen energií, rostoucích inflačních očekávání a slabší ekonomiky na jedné straně a umírněných valuací, rostoucích vládních výdajů a stabilních firemních zisků na straně druhé. „To v současnosti činí široce založený růst akciových indexů méně pravděpodobným,“ uzavírá Zendulka. Evropa potřebuje životaschopné řešení konfliktu na Blízkém východě mnohem naléhavěji než USA, aby mohla hledět na zbytek roku 2026 s větší důvěrou. Další fáze trhu bude proto pravděpodobně více určována selekcí investic, regionální diferenciací a sektorovou rotací.