Novinky

Americký Federální rezervní systém (Fed) ponechal klíčové úrokové sazby beze změny, jak se všeobecně očekávalo. Překvapením však bylo poselství, které za tímto rozhodnutím stálo: Fed jasně naznačil, že zvýšení sazeb rozhodně není ze hry. Pro mnoho investorů přišlo toto upřesnění příliš pozdě. „Trhy byly nastaveny příliš holubičím směrem,“ říká Jan Zendulka, CEO společnosti Moventum a.s. „Nepřekvapil Fed, ale spíše očekávání mnoha účastníků trhu.“

Výchozí situace byla přitom jasná. Americká ekonomika nadále roste, trh práce zůstává stabilní a inflace se stále pohybuje nad dvouprocentním cílem. Za těchto podmínek existovalo jen málo důvodů ke zmírnění měnové politiky. Přesto řada investorů doufala v signály naznačující blížící se snížení sazeb. „Tyto naděje byly zklamány,“ říká Zendulka. „Prognózy centrální banky ukazují, že mnoho členů Federálního výboru pro volný trh (FOMC) nyní považuje za nutné alespoň jedno zvýšení sazeb ještě v letošním roce.“ Nový předseda Fedu Kevin Warsh navíc jasně deklaroval, že jeho hlavní prioritou je boj s inflací.

Jeho prohlášení – „Pět let jsme nedosahovali našeho cíle a nyní to změníme“ – signalizuje nový směr. Toto sdělení se netýká pouze příštího zasedání, ale celkové role centrální banky. „Warsh nehovoří jen o dalším pohybu úrokových sazeb, ale o celkové proměně samotného Fedu,“ říká Zendulka. „To znamená začátek institucionální změny režimu.“ Již na svém prvním zasedání Warsh nastavil nový tón: prohlášení o měnové politice bylo kratší, tradiční prognóza sazeb ve formě tzv. dot plot byla vynechána a dosud rozsáhlý výhled do budoucna (forward guidance) bylo omezeno.

Tímto krokem se Fed vzdaluje od stylu komunikace, který trhům po léta poskytoval předem definovanou trajektorii úrokových sazeb. „Warsh chce zachovat větší prostor pro manévrování a vrací cenovou stabilitu zpět do centra pozornosti,“ vysvětluje Zendulka. „Do budoucna se Fed hodlá více řídit svým mandátem a méně se soustředit na krátkodobé řízení tržních očekávání.“

Zvláště pozoruhodné je oznámení o vzniku pěti pracovních skupin, které mají přezkoumat klíčové oblasti fungování centrální banky. Zaměří se mimo jiné na používané zdroje dat, komunikační politiku, řízení rozvahy a rámec měnové politiky. „Warsh neohlašuje revoluci, ale restrukturalizaci,“ říká Zendulka. „Prověřuje způsob fungování Fedu a záměrně si na to dává čas.“ Výsledky práce těchto skupin se neočekávají dříve než na konci roku, což podtrhuje dlouhodobý charakter tohoto procesu.

Finanční trhy naproti tomu reagovaly mnohem rychleji. Výrazné pohyby byly patrné zejména na krátkém konci výnosové křivky. Výnos dvouletých amerických státních dluhopisů dočasně vzrostl přibližně o 16 bazických bodů. Na jediný obchodní den jde o mimořádně výrazný pohyb. „Tento vývoj však není ani tak důsledkem překvapivého kroku Fedu, jako spíše výsledkem příliš optimistického nastavení mnoha investorů,“ říká Zendulka. „Očekávání rychlého uvolnění měnové politiky bylo v trzích hluboce zakořeněné.“ Po zasedání musela být tato očekávání korigována.

Zajímavý je i politický rozměr celé situace. Zatímco Donald Trump pravidelně kritizoval Warshova předchůdce Jeroma Powella, a to i v obdobích, kdy Fed sazby snižoval, tentokrát reagoval Bílý dům odlišně. Trump nechal Warshovi volnou ruku i navzdory nezměněným úrokovým sazbám a vyjádřil mu podporu. „To Warshovi poskytuje politickou výhodu, kterou Powell nikdy neměl,“ říká Zendulka. „V důsledku toho tak kleslo krátkodobé riziko otevřeného konfliktu mezi vládou a centrální bankou.“

Pro investory z toho plyne důležité ponaučení: období, kdy byla každá pauza v úrokových sazbách automaticky interpretována jako předzvěst jejich snížení, je prozatím pravděpodobně u konce. „Trhy se musí znovu naučit věnovat větší pozornost realitě inflace a méně spoléhat na naději v rychlou podporu ze strany měnové politiky,“ uzavírá Zendulka. „Fed vysílá jasný signál: pauza v sazbách neznamená, že se chystá jejich snížení.“