Novinky

Španělsko je evropskou hvězdou hospodářského růstu. Očekává se, že jeho ekonomika letos poroste dvakrát rychleji než ekonomika eurozóny. Tento boom však není poháněn umělou inteligencí, ale především imigrací, cestovním ruchem a širokou ekonomickou diverzifikací. „Pro investory to představuje příležitosti, ale také strukturální rizika,“ říká Jan Zendulka, CEO společnosti Moventum a.s.

Španělsko dosáhlo významného ekonomického milníku: jeho hrubý domácí produkt překročil hranici 2 bilionů amerických dolarů, díky čemuž země poprvé předstihla Jižní Koreu a v současnosti patří mezi nejrychleji rostoucí vyspělé ekonomiky světa. Na rozdíl od mnoha jiných rozvinutých ekonomik však tento růst nestojí na dominantním technologickém sektoru ani na boomu spojeném s umělou inteligencí.

Klíčovým motorem růstu je imigrace. „Přibližně 80 % nárůstu zaměstnanosti od roku 2022 připadá na zahraniční pracovníky,“ vysvětluje Zendulka. Rozsáhlé programy legalizace pobytu a rostoucí počet obyvatel – z přibližně 47 milionů na téměř 50 milionů – zvyšují nejen nabídku pracovní síly, ale také domácí poptávku a daňové příjmy.

Silný impuls dodává také cestovní ruch. Zatímco konflikt na Blízkém východě oslabuje hospodářský růst v jiných regionech, Španělsko těží ze své stále větší obliby jako turistické destinace. Turismus dnes představuje přibližně 13 % ekonomického výkonu země. Přestože konflikt na Blízkém východě zvyšuje ceny ropy a zemního plynu, dopad na Španělsko zmírňuje jeho relativně vysoký podíl obnovitelných zdrojů energie, které zároveň přispívají ke stabilizaci inflace.

Pro srovnání – růst Jižní Koreje je mnohem více závislý na globální poptávce po polovodičích pro umělou inteligenci. „To činí její ekonomiku cykličtější a potenciálně zranitelnější vůči vnějším šokům,“ vysvětluje Zendulka. Naproti tomu španělský hospodářský růst stojí na několika pilířích, mezi něž patří průmyslový export, zemědělství, služby i imigrace. Tato diverzifikace zajišťuje ekonomice vyšší odolnost v krátkodobém horizontu.

Objevují se však první známky strukturálních problémů. Podle Zendulky je obzvláště napjatá situace na trhu s bydlením. V metropolitních oblastech, jako jsou Madrid nebo Katalánsko, pohltí náklady na bydlení až 70 % příjmů mnoha domácností. Veřejné investice navíc zůstávají pod úrovní 3 % HDP, což je méně než evropský průměr. „Síla ekonomiky se navíc zatím dostatečně nepromítla do příjmů mnoha Španělů.“

Z dlouhodobého hlediska však největší slabinou zůstává produktivita. Růst HDP na obyvatele je výrazně nižší než celkový ekonomický růst a produktivita na odpracovanou hodinu stále zaostává za předními evropskými ekonomikami. První iniciativy v technologickém sektoru, například investice do vývoje polovodičů, mohou naznačovat změnu strategie. „Samotná tato opatření však nebudou stačit k odstranění strukturálních nedostatků,“ upozorňuje Zendulka.

Roste také politická nejistota. Protiimigrační strana Vox posiluje svůj vliv na regionální úrovni a zároveň se blíží konec financování z Evropského fondu obnovy. Konečné žádosti o podporu musí být podány do konce léta 2026, což vytváří další tlak na rychlé jednání.

Podle Zendulky z toho pro investory vyplývá komplexní obraz: „Španělsko ukazuje, že solidního hospodářského růstu lze dosáhnout i bez dominantního sektoru umělé inteligence, a přináší tak důležitý impuls celé eurozóně.“ Zároveň však nejde o klasický příběh růstu, ale spíše o přechodnou fázi. Dlouhodobá atraktivita země jako investiční destinace bude do značné míry záviset na tom, zda se jí podaří rozvíjet produktivitu, infrastrukturu i bytovou výstavbu stejným tempem, jakým roste počet obyvatel. Jižní Korea by přitom mohla posloužit jako inspirace pro další, technologicky vyspělejší etapu rozvoje Španělska.