Novinky

Dynamika globální ekonomiky se mění. Zatímco americká ekonomika zůstává odolná, Spojené státy stále více zaostávají. vropa využívá geopolitické a ekonomické vakuum k tomu, aby se s nově nabytou sebedůvěrou znovu prosadila. Pro investory a podniky to znamená, že příležitosti v Evropě rostou a mohou přinést trvalý růstový impuls. „Nadcházející měsíce budou pravděpodobně rozhodující pro to, zda se tento trend stane trvalým,“ říká Jan Zendulka, CEO společnosti Moventum a.s. Jedním z faktorů, který nelze při utváření osudu mezinárodních finančních trhů přehlédnout, je však nejistá situace mezi Izraelem a Íránem. „Mohla by částečně zpomalit pozitivní trend pro Evropu.“

Žádná výjimka netrvá věčně – ani „výjimečnost“ Spojených států a jejich ekonomiky. Na začátku druhého čtvrtletí roku 2025 se Spojené státy dostaly pod politický a ekonomický tlak a nyní ztrácejí na síle. „Ekonomikou a společností se šíří rostoucí pesimismus,“ hodnotí Jan Zendulka. Klíčovým důvodem je konfrontační, izolacionistická politika amerického prezidenta Donalda Trumpa. Jeho protekcionistická cla frustrují obchodní partnery, zatímco doma se nálada stále více polarizuje, jak dokládají nedávné střety v Los Angeles. USA navíc již nehrají roli zmírňujícího faktoru, ale aktivně podněcují konflikty. „Starý světový řád se zdá být v rozpadu, částečně v důsledku eskalace geopolitického napětí – zejména na Blízkém východě –, které přináší investorům novou realitu,“ vysvětluje Jan Zendulka.

To se v současné době odráží v USA nejen v „měkkých“ datech, jako je důvěra spotřebitelů, ale nyní také v „tvrdých“ ekonomických ukazatelích. „Výstižným příkladem je index ISM Services Purchasing Managers’ Index, který se propadl do oblasti kontrakce s hodnotou 49,9,“ poznamenává Jan Zendulka. Ekonomická nejistota se odráží také v indexu ekonomických překvapení (Economic Surprise Index) – měřítku rozdílu mezi očekáváními a skutečnými údaji –, který se nedávno dostal do záporných hodnot, což signalizuje rostoucí nepříznivé vlivy na ekonomiku.

V nadcházejících měsících by mohl růst americké ekonomiky mírně oslabit. Zatímco v prvním čtvrtletí činila anualizovaná míra růstu 2,1 %, mezinárodní ekonomové se shodují, že ve druhém čtvrtletí dosáhne 1,7 % a ve třetím čtvrtletí 1,2 %. Od té doby, co Trump pozastavil svá reciproční cla, se pravděpodobnost recese v USA dále snížila. Průměrná sazba cel v USA však stále činí 16 až 18 procent, což je úroveň naposledy zaznamenaná ve 30. letech 20. století. Tato již tak značná zátěž pro spotřebitele a podniky by se mohla ještě zvýšit, pokud by se celní spor znovu vyostřil, což by americkou ekonomiku ještě více přiblížilo recesi. „Potenciální snížení daní a deregulace by mohly v průběhu roku přinést určitou stabilitu,“ poznamenává Jan Zendulka. „Výrazný vzestup však nelze očekávat dříve než v prvním čtvrtletí roku 2026.“ Trvalým důvodem k obavám investorů zůstává rostoucí státní dluh Washingtonu, který již nyní činí 36 bilionů dolarů – a to i bez plánovaného snížení daní.

„Nedávné eskalace napětí na Blízkém východě by mohly především zastavit nedávný pozitivní trend inflace v USA,“ říká Jan Zendulka. Po izraelských leteckých útocích na íránská jaderná zařízení cena ropy vzrostla až o 14 procent – což je nejprudší denní nárůst za více než pět let. Rostoucí ceny ropy mohou vyvolat inflační šok prostřednictvím vyšších cen benzínu u čerpacích stanic. „A pro občany USA jsou ceny benzínu nejdůležitějším měřítkem inflace,“ poznamenává Jan Zendulka. Pokud vysoké ceny ropy přetrvají, mohlo by to také oddálit snížení úrokových sazeb v USA.

Naopak ekonomické podmínky v Evropě se jeví jako slibnější, protože kontinent prochází jakousi renesancí: Make Europe Great Again – MEGA namísto MAGA. Politické vedení Starého světa projevuje nové odhodlání, ekonomiky procházejí reformami a roste chuť investovat. Ekonomický výhled vypadal v polovině druhého čtvrtletí také pozitivněji než v USA. „Kombinace geopolitického přeskupení, rostoucí soběstačnosti a proaktivní fiskální politiky vyvolala pozitivní dynamiku,“ vysvětluje Jan Zendulka. Eurozóna těží ze ztráty důvěry v USA, která je patrná i na mezinárodních kapitálových trzích: příliv kapitálu do evropských aktiv se výrazně zvýšil, což je dáno posunem image směrem ke stabilitě a předvídatelnosti.

Hlavním hnacím motorem tohoto vývoje je Německo, které zavádí nové ekonomické stimuly ve formě dvou speciálních fondů v hodnotě 500 miliard eur každý a plánovaných daňových úlev – včetně postupného snižování daně z příjmu právnických osob na deset procent od roku 2028. Ačkoli se plný účinek těchto opatření projeví až ve střednědobém horizontu, vysílají jasný signál: Evropa je připravena převzít ekonomickou odpovědnost a strategicky investovat.

Současný růst v eurozóně zůstává mírný, ve druhém čtvrtletí činil 0,1 % a v následujících čtvrtletích se předpokládá 0,1 až 0,2 %, ale výhled je stále pozitivnější. Investiční klima se také zlepšuje díky jasné trajektorii úrokových sazeb Evropské centrální banky. V červnu snížila klíčové sazby na 2 % a do konce roku se očekává další snížení na 1,75 %.

„USA zůstávají prozatím oporou světové ekonomiky a jejího růstu,“ uzavírá Jan Zendulka. „Kombinace nevyzpytatelné obchodní politiky, polarizující domácí politiky a rostoucího již tak vysokého zadlužení však podkopává důvěru ve Spojené státy.“ To je příležitost pro Evropu – a potenciální příležitost pro investory.

„Vzhledem k aktuálnímu vývoji na Blízkém východě by však investoři měli mít na paměti jednu zásadu: prioritou je zachování kapitálu,“ podotýká Jan Zendulka. Diversifikace je důležitější než kdy jindy, zejména v regionální alokaci. Aktiva citlivá na inflaci, jako je zlato, komodity a dluhopisy vázané na inflaci, pomáhají stabilizovat portfolia. „Časy jasného pořádku jsou pryč,“ dodává Jan Zendulka. „V nestabilním světě musí investoři myslet dlouhodobě, jednat klidně a udržovat odolná portfolia. Geopolitické otřesy budou v krátkodobém horizontu dominovat, ale díky podstatě a diverzifikaci jsou investoři i nadále schopni jednat.“