Novinky

Zlato je považováno za bezpečné útočiště pro investory. V důsledku toho jeho cena v posledních měsících neustále rostla. Právě ta vlastnost, která ze zlata dělá drahý kov – jeho vzácnost – se však nyní stává rizikem. „Problémy s dodávkami by mohly vést k panickým reakcím a ztrátám v řádu miliard,“ varuje Jan Zendulka, CEO společnosti Moventum a.s. Investoři by proto měli postupovat opatrně.

Rostoucí globální nejistota a nákupy zlata centrálními bankami pohánějí poptávku po tomto drahém kovu. Jeho cena je nyní o zhruba třetinu vyšší než před rokem a o dvě třetiny vyšší než před třemi lety. Obzvláště žádané jsou finanční nástroje, které zahrnují skutečné dodání fyzického zlata, nikoli pouze vypořádání v hotovosti. Tato silná poptávka však s sebou nese rizika: ve své nejnovější zprávě o finanční stabilitě Evropská centrální banka (ECB) varuje, že objem závazků dodávek zlata pro leden 2025 dosáhl nové rekordní výše – podobné úrovni před finanční krizí v roce 2007. To vede k nedostatku fyzické dostupnosti tohoto kovu.

Dalším varovným signálem je zvýšený transport zlata mezi hlavními obchodními centry. Londýn, tradičně klíčové místo pro skladování, zaznamenává odliv. Američtí investoři jsou ochotni platit vyšší ceny v New Yorku, kde prémie občas přesahují 50 amerických dolarů za unci. Tyto cenové rozdíly umožňují arbitrážní obchody velkých bank specializujících se na obchodování, skladování a vypořádání drahých kovů, které často zahrnují složité zajišťovací strategie. Riziko zde spočívá v tom, že pokud zlato nelze dodat včas, může dojít k významným ztrátám.

Geopolitické napětí může také dále zvýšit poptávku po zlatě. Pokud by například Rusko požádalo o velké objemy fyzického zlata prostřednictvím třetích stran, mohlo by to překročit dodací kapacity mezinárodních bank. Výsledkem by mohly být cenové výkyvy a panika na finančních trzích. Čína zároveň pokračuje v rozšiřování svých zlatých rezerv ve snaze snížit svou závislost na americkém dolaru.

Podle ECB spočívá největší nebezpečí v tzv. short squeeze: investoři sázejí na pokles cen zlata a prodávají na krátko, aniž by tento kov vlastnili. Pokud cena navzdory očekáváním vzroste, jsou short-sellers nuceni zlato nakoupit, aby omezili své ztráty. „Pokud nelze fyzické dodání provést včas, jsou drahé zpětné odkupy nevyhnutelné,“ vysvětluje Jan Zendulka. Pro banky to může znamenat ztráty v řádu miliard a v nejhorším případě i insolvenci. Obzvláště problematická je skutečnost, že mnoho z těchto transakcí se provádí mimo burzu (OTC), což regulátorům a účastníkům trhu ztěžuje posouzení celkové míry rizika.

Co to znamená pro finanční poradce a jejich klienty? „Produkty s nárokem na fyzické dodání by měly být pečlivě analyzovány,“ říká Jan Zendulka. Kdokoli chce vlastnit fyzické zlato, měl by ho vlastnit přímo – ne jen na papíře. Je také nezbytné vyjasnit, kde je zlato uloženo, kdo garantuje dodání a jak rychle je k němu možné získat přístup. „To jsou klíčové otázky při výběru investičních produktů,“ dodává Jan Zendulka. Je třeba se vyhnout složitým derivátům, zejména mimoburzovním produktům. Pokud se používají, je nutné jasně rozumět jejich struktuře a zajištění. Důležité je také načasování: v obdobích geopolitického napětí nebo napjatých trhů může být obtížné nebo nákladné získat fyzické zlato v krátké lhůtě. „Klíčové je dlouhodobé plánování,“ dodává Jan Zendulka.

Jako prostředek diverzifikace portfolia má zlato i nadále smysl – zejména jako zajištění proti inflaci a oslabení měny. „Varování ECB je výzvou k větší transparentnosti, opatrnosti při obchodování s deriváty a strategickému předvídání – a to jak pro institucionální, tak pro soukromé investory,“ uzavírá Jan Zendulka.