Novinky

Obchodní politika Spojených států otřásá základy globálního hospodářského řádu. Po krátkém období uvolnění, vyvolaném tlakem trhů, Spojené státy opět využívají hrozbu cel jako cílený nástroj k vynucení si ústupků – a zbytek světa ustupuje. Výraz „WACO – The World Always Chickens Out“ (svět se vždy zalekne) přesně vystihuje současnou geopolitickou realitu. Co to znamená pro investory, vysvětluje Jan Zendulka, CEO společnosti Moventum a.s.: „Trhy jsou dnes politizovanější než kdy dříve – ten, kdo si to neuvědomuje, může přehlédnout zásadní proměnu.“

Zatímco v češtině se mluví o „strašpytlovi“, v angličtině se zbabělec označuje jako „chicken“ (kuře). A právě tento výraz v dubnu rezonoval na světových finančních trzích. Poté, co americký prezident Donald Trump oznámil plošné zavedení cel, trhy zažily otřes – burzy dočasně propadly a dolar výrazně oslabil. Trump následně zřejmě ustoupil, cla pozastavil a projevil ochotu k jednání. Mezi investory se rychle rozšířil výraz „TACO – Trump Always Chickens Out“ (Trump se vždy zalekne).

Tato naděje se však ukázala jako klamná. Americká administrativa od té doby prostřednictvím celních hrozeb získala od ostatních zemí výrazné ústupky. Novým termínem je „WACO – The World Always Chickens Out“, který vystihuje zásadní změnu geopolitického a ekonomického prostředí: svět ustupuje Trumpovi. Ostatní země již nejsou vnímány jako rovnocenní obchodní partneři. Namísto konsenzu vládne síla a přímý nátlak.

Tato změna má dalekosáhlý dopad na akciové trhy. „Americké společnosti s výraznou orientací na domácí trh – například v sektorech utilit, telekomunikací nebo infrastruktury – strukturálně profitují, neboť jsou méně vystaveny mezinárodním odvetným opatřením,“ vysvětluje Jan Zendulka. Naopak exportně orientované sektory v Evropě, Japonsku i na rozvíjejících se trzích čelí rostoucímu tlaku. V dlouhodobém horizontu mohou nadnárodní korporace upřednostnit jako svou základnu USA, aby se ochránily před vnější nejistotou. Největšími poraženými jsou rozvíjející se trhy, z nichž odtéká kapitál – s výjimkou Číny.

Dopad je patrný i na dluhopisových trzích a měnách. „Pozice USA jako bezpečného přístavu pro kapitál dále posiluje,“ říká Jan Zendulka. „Americké státní dluhopisy mohou opět sloužit jako útočiště v nejistých časech.“ Pro menší obchodní státy se zvyšují rizikové přirážky, a tím i náklady na refinancování. Americký dolar zůstává i nadále středobodem světových financí. Kdo se USA nepostaví, implicitně přijímá dolar jako nástroj disciplinace. „Z dlouhodobého hlediska však,“ varuje Jan Zendulka, „by tento přístup mohl podkopat důvěru v dolar jako hlavní světovou měnu.“ Hledání alternativ k americké měně nabírá na síle a míra nejistoty roste.

Současně dochází k úprku do jiných, údajně bezpečných aktiv: geopolitická a měnová nejistota tlačí cenu zlata na rekordní úrovně, přičemž centrální banky i soukromí investoři po celém světě navyšují své zlaté rezervy. Na popularitě získávají také kryptoměny jako Bitcoin – jako ideologický protipól vůči politizovanému globálnímu finančnímu systému – přestože zůstávají v krátkodobém horizontu volatilní.

Na co by se tedy investoři měli nyní zaměřit? „Ne všechny rozvíjející se trhy jsou stejné,“ říká Jan Zendulka. „Země s bohatými přírodními zdroji a politickou stabilitou mohou zůstat atraktivní, zatímco jiné budou trpět.“ Průmyslové exportní ekonomiky zůstávají pod strukturálním tlakem. Celkově si současná situace žádá více než jen klasickou diverzifikaci: klíčová je geopolitická odolnost – s důrazem na USA, zlato, strategické komodity a pečlivě vybrané investice do rozvíjejících se trhů. „V éře WACO se globální ekonomický a finanční systém stal politickým hřištěm,“ uzavírá Jan Zendulka. „Kdo sleduje pouze data, účetní uzávěrky a výnosové křivky, přehlíží skutečný bod zlomu. Schopnost porozumět politickým rizikům se stává klíčovým konkurenčním faktorem pro investory.“