Novinky

Ekonomiky závislé na dovozu energií v současnosti čelí dvojitému úderu: rostoucí ceny ropy je dostávají pod výrazný tlak a zároveň dochází k oslabování jejich měn. „Energetická krize se tak mění v měnovou krizi,“ komentuje Jan Zendulka, CEO společnosti Moventum a.s. Energetická nezávislost se tak stává strategickým aktivem, kterému by investoři měli věnovat pozornost.

Od začátku války s Íránem se na devizových trzích rýsuje jasný vzorec: mezi největší poražené patří ekonomiky s vysokou závislostí na dovozu energií. Měny jako egyptská libra, jihokorejský won, thajský baht či filipínské peso výrazně oslabily.

Základní mechanismus je jednoduchý, ale dalekosáhlý: rostoucí ceny ropy zvyšují náklady na dovoz. Mezinárodní měnový fond (MMF) ve svém nejnovějším hospodářském výhledu varuje, že zejména rozvíjející se a rozvojové ekonomiky závislé na dovozu komodit se dostávají pod značný tlak.

To pro dotčené ekonomiky vytváří celou řadu rizik: rostoucí obchodní deficity, pokles devizových rezerv, zvyšující se inflační tlaky a rostoucí zatížení veřejných financí. Situaci dále zhoršují státní dotace na ceny energií, kterými se vlády snaží zmírnit sociální a ekonomické dopady.

Situaci nyní navíc umocňuje nové energeticko-politické prostředí: „ Zatímco Spojené státy v 70. letech minulého století samy doplácely na rostoucí náklady na dovoz energií, dnes jako čistý vývozce energií z vyšších cen částečně profitují,“ vysvětluje Zendulka. Tento strukturální posun má tendenci posilovat americký dolar.

To následně ještě více zvyšuje tlak na ekonomiky závislé na energiích, protože za ropu musí platit v dolarech, což dovoz ropy dále prodražuje. Pro mnoho zemí to znamená dvojí zátěž, která podle MMF snižuje jejich prognózy hospodářského růstu pro roky 2026 a 2027.

„Na tomto pozadí získává energetická transformace nový strategický rozměr,“ vysvětluje Zendulka. Technologie jako větrná a solární energie, jaderná energetika, bateriová úložiště a elektromobilita již nejsou pouze nástroji klimatické politiky. Stávají se stále více klíčovými faktory hospodářské odolnosti. Už nejde jen o snižování emisí CO2, ale o nezávislost.

Podle Zendulky to má dalekosáhlé důsledky pro investory: „Energetická závislost se stále více stává přímým rizikem pro měny a inflaci.“ Ekonomiky s vysokou závislostí na dovozu by se mohly stát strukturálně zranitelnější vůči odlivu kapitálu a oslabování měn. Naopak země s energetickou soběstačností, zásobami surovin nebo technologickým náskokem v oblasti čisté energie na tom mohou profitovat.

Podle Zendulky to ukazuje na tektonický posun na globálních kapitálových trzích. „ Pokud budou vyšší ceny energií přetrvávat dlouhodobě, rozhodující dělicí linií v budoucnu už nemusí být rozdíl mezi rozvinutými a rozvíjejícími se trhy, jako spíše mezi energetickou závislostí a energetickou suverenitou.“