Novinky

Ceny zemědělských komodit prudce rostou a situace se nyní dále vyostřuje. Klimatický jev El Niño totiž nadále sílí. „Prakticky všechny modely předpovídají jeho další zesilování s vrcholem na podzim roku 2026,“ říká Jan Zendulka, CEO společnosti Moventum a.s. K růstu cen navíc přispívají dražší energie a hnojiva i válka na Ukrajině. Do cen v supermarketech se zatím promítla pouze část tohoto zdražování, přičemž v nadcházejících měsících lze očekávat další cenovou vlnu. Ta by mohla udržet inflaci na zvýšené úrovni nebo přinejmenším zabránit jejímu dalšímu poklesu. Pro spotřebitele to nejsou dobré zprávy. „Investorům však tento trend přináší příležitosti,“ dodává Zendulka.

Potraviny jsou vysoce politicky citlivým tématem, které může rozhodovat i o výsledcích voleb. Ostatně Donald Trump v roce 2024 uspěl mimo jiné se sloganem „Make eggs cheap again“ (Ať jsou vejce zase levná). V současnosti je to však především vysoká inflace, která způsobuje prudký pokles jeho popularity. Spotřebitelé ve Spojených státech i po celém světě se pravděpodobně budou muset připravit na další finanční zátěž, protože ceny zemědělských komodit nadále rostou. Jedním z hlavních důvodů je klimatický jev El Niño, který podle amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) oficiálně začal v červnu. Úřad odhaduje pravděpodobnost jeho velmi silného průběhu na 63 procent.

Podle Zendulky se vliv jevu El Niño historicky nejvýrazněji a nejspolehlivěji projevuje u rýže a cukrové třtiny z jihovýchodní Asie, kávy z Vietnamu, palmového oleje z Indonésie, kakaa ze západní Afriky a luštěnin či olejnin z Indie. Úroda kukuřice, rýže a pšenice pravděpodobně utrpí v důsledku sucha, zejména v Asii a Austrálii. Světová banka varuje, že produkce rýže v Malajsii by mohla klesnout o 20 až 50 procent, zatímco v Thajsku se očekává dlouhotrvající sucho. Trhy již na tuto situaci reagují. Index cen potravin Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) dosáhl v září hodnoty 136 bodů, což představuje nejvyšší úroveň za poslední čtyři roky.

Podle údajů společnosti Trading Economics je nyní rýže o více než 55 procent dražší než před rokem. Ceny kukuřice a pšenice dosáhly nejvyšších hodnot za poslední tři roky, zatímco index cen rostlinných olejů se nachází na nejvyšší úrovni od června 2022. Očekávání omezené nabídky vedlo také k růstu cen cukru, který za poslední rok zdražil téměř o 25 procent.

Za současným růstem cen stojí několik faktorů. Zaprvé, El Niño omezuje nabídku klíčových základních potravin a tropických zemědělských komodit. Zadruhé, zdražují hnojiva a energie. Cena močoviny v dubnu překročila 850 amerických dolarů za tunu, což představuje nárůst o 80 procent oproti únoru. Přibližně čtvrtina světového vývozu této suroviny totiž pochází z Blízkého východu. Vysoké ceny ropy navíc prodražují dopravu. V neposlední řadě narušuje dodávky pšenice válka na Ukrajině. Vývoz z Ukrajiny, která patří mezi její významné světové producenty, se meziročně snížil na polovinu.

Pro zemědělce představuje zásadní problém skutečnost, že ceny potravin nerostou stejným tempem jako jejich náklady. „Zemědělci čelí určité formě krize cenové dostupnosti,“ vysvětluje Zendulka. Někteří proto omezují používání hnojiv, což však zároveň vede k nižším výnosům. „Dopady tohoto cenového šoku se tak projeví se zpožděním.“

Plný rozsah zdražování se do cen v supermarketech teprve promítne. Například důsledky jevu El Niño na produkci palmového oleje zatím nejsou patrné. Negativní vliv sucha na výnosy se totiž projeví až s odstupem šesti až dvanácti měsíců. Zatímco ceny čerstvého ovoce a zeleniny reagují na nedostatek nabídky prakticky okamžitě, u rýže a pšenice se zdražení obvykle projeví až po třech až šesti měsících. U balených potravin a jedlých olejů je tento proces ještě pomalejší. Ceny zpravidla rostou až po šesti až dvanácti měsících, kdy vyprší platnost stávajících dodavatelských smluv. Analytická společnost Risilience považuje za možné cenové šoky v rozmezí 10 až 50 procent u klíčových zemědělských komodit. V případě rýže, palmového oleje, cukru a kávy by přitom zdražení mohlo dosáhnout dokonce 50 až 100 procent.

Co to znamená pro finanční trhy? Vlna zdražování potravin by mohla způsobit, že inflace bude vyšší, než se původně očekávalo. „To hovoří proti rychlému snižování úrokových sazeb ze strany centrálních bank,“ upozorňuje Zendulka. Akcie ani dluhopisy by tak nemohly počítat s výraznější podporou měnové politiky. Současně se však otevírají nové investiční příležitosti, a to nejen v samotných zemědělských komoditách, ale také v oblasti zemědělských technologií, zavlažovacích systémů a u výrobců hnojiv mimo oblast Perského zálivu. „Zvlášť náročné situaci naopak čelí rozvíjející se ekonomiky závislé na dovozu,“ vysvětluje Zendulka. „Patří mezi ně například Egypt, největší dovozce pšenice na světě, ale také Filipíny a Pákistán. Těmto zemím hrozí tlak na oslabení jejich měn a rostoucí sociální napětí.“