Novinky

V důsledku války v Íránu roste riziko nedostatku energií. Ceny ropy a plynu již výrazně vzrostly, což zhoršuje hospodářský výhled. „Nový energetický šok zpomaluje hospodářské oživení Evropy, ale neukončí jej,“ komentuje situaci Jan Zendulka, CEO společnosti Moventum a.s. „Největší riziko nespočívá ani tak ve fyzickém nedostatku energií, jako spíše ve vyšších cenách, nejistotě a složitějším inflačním výhledu.“

Eskalace na Blízkém východě fakticky uzavírá jedno z kritických energetických míst světa. Kvůli blokádě Hormuzského průlivu a narušení zařízení společnosti QatarEnergy se pod tlak dostávají nejen dodávky ropy, ale zejména zkapalněného zemního plynu (LNG) – s okamžitými důsledky pro Evropu. „Globální trh s LNG je napjatý a disponuje jen velmi omezenou rezervní kapacitou, která by byla v krátké době k dispozici,“ vysvětluje Zendulka. Katar se podílí významnou měrou na celosvětových dodávkách LNG, který v případě výpadků nelze snadno nahradit jinými producenty.

Na rozdíl od roku 2022 zasahuje tento šok trhy velmi prudce a vyvolává mnohem výraznější cenové reakce. To je patrné zejména v Evropě: futures na zemní plyn se aktuálně obchodují nad 50 EUR/MWh, což je téměř dvojnásobek oproti prosinci. „Opětovný prudký růst cen od začátku března signalizuje, že trh nezohledňuje pouze dočasnou událost, ale vážné riziko ohrožení dodávek,“ říká Zendulka.

To je obzvláště relevantní zejména pro Evropu, protože tento kontinent zůstává vysoce závislý na globálním trhu s LNG. Pokud klesnou dodávky zkapalněného plynu z Perského zálivu, automaticky zesílí konkurence o alternativní dodávky – zejména ze Spojených států. „Evropě proto hrozí další šok v cenách dovážených energií, i když fyzické dodávky jsou v krátkodobém horizontu stále považovány za zajištěné,“ poznamenává Zendulka.

Pro Německo přichází tento šok v nevhodnou chvíli. Úrovně zásob plynu byly již před eskalací výrazně nižší než v předchozích letech: k 9. březnu byly zásobníky naplněny pouze z 21,5 %. „Nízká úroveň zásob sice automaticky neznamená akutní nedostatek,“ vysvětluje Zendulka, „ale činí systém zranitelnějším vůči novým vnějším šokům a ztěžuje nákladově efektivní doplňování zásob pro nadcházející zimu.“

Z ekonomického hlediska zasahuje energetický šok ekonomiku, která se teprve začala opatrně stabilizovat. Vyšší ceny plynu a energií zatěžují průmysl i domácnosti. K tomu se přidává i výrazný efekt nejistoty: v prostředí geopolitické eskalace a volatilních cen energií firmy obvykle odkládají investice.

Nedávný nárůst cen plynu také zvyšuje riziko opětovného mírného nárůstu inflace v Evropě a Německu – i když hospodářský růst zůstává zároveň utlumený. Pro Evropskou centrální banku to prohlubuje známé dilema mezi slabším růstem a rostoucími cenovými tlaky.

„Současný energetický šok je proto primárně šokem inflačním a šokem nejistoty,“ říká Zendulka, „ale nemusí nutně znamenat začátek hluboké recese.“ Zendulka nadále očekává, že se ekonomika v Evropě a Německu bude i přes geopolitickou eskalaci mírně stabilizovat. Fiskální stimuly, lepší podmínky financování a postupné cyklické oživení i nadále podporují konstruktivnější výhled v průběhu roku. Válka v Íránu tuto perspektivu zásadně nezpochybňuje, ale dočasně ji zastiňuje.

„Pro investiční portfolia to v krátkodobém horizontu znamená především vyšší volatilitu, vyšší inflační očekávání a náročnější prostředí pro segmenty citlivé na úrokové sazby,“ vysvětluje Zendulka. To zdůrazňuje význam široce diverzifikovaných investičních strategií a také zaměření na kvalitu,  schopnost přenášet náklady do cen a robustní obchodní modely. „Dokud se konflikt nevyvine v dlouhodobý globální energetický šok, nevidíme důvod opouštět náš v zásadě konstruktivní střednědobý výhled,“ uzavírá Zendulka.