Novinky

Na finančních trzích záleží na přesných prognózách. Ti, kteří v minulosti dokázali správně odhadnout budoucí vývoj, jsou proto často považováni za génie. Neprávem, říká Jan Zendulka, CEO společnosti Moventum a.s. Samotná předpověď totiž vypovídá jen velmi málo o kvalitě analýzy nebo investiční strategie, na níž je založena. „Dobrá strategie,“ říká Zendulka, „nestojí na géniích, ale na správném vyhodnocování pravděpodobností.“

Investování je založeno na budoucích výnosech. Lidé, kteří se zdají být schopni předvídat budoucnost, se proto těší velkého uznání. Jeden finanční stratég například správně předpověděl vítěze mistrovství světa ve fotbale v letech 2014, 2018 i 2022 a nyní tipuje jako vítěze šampionátu v roce 2026 Nizozemsko. „Skutečně zajímavé však není to, kolikrát se trefil, ale jak rychle lidé zaměňují úspěšné předpovědi za mimořádné odborné znalosti,“ vysvětluje Zendulka. Správná předpověď totiž nemusí být nutně výsledkem správné analýzy. Představme si odborníka, který na základě chybné nebo zcela nepodložené teorie předpoví krach akciových trhů – a ten skutečně nastane. Měl tedy opravdu pravdu?

„Investoři často oslavují úspěšné portfolio manažery jako génie a naopak ty méně úspěšné rychle označují za neschopné,“ říká Zendulka. Krátkodobé výsledky jsou však často kombinací schopností, tržního prostředí a náhody. Skutečnou výzvou je tyto faktory od sebe oddělit. „Někdo, kdo dosahuje správných rozhodnutí po řadu let, může skutečně disponovat informační výhodou,“ říká Zendulka. Stejně tak ale může jen těžit z mimořádně příznivé souhry okolností. „Právě proto by minulý úspěch nikdy neměl být jediným měřítkem při investičních rozhodnutích.“

„Dobří investoři uvažují v pravděpodobnostech, nikoli v jistotách,“ zdůrazňuje Zendulka. Jedním z důvodů je, že náhoda hraje v našem životě mnohem větší roli, než jsme ochotni si připustit. Lidé mají přirozenou potřebu mít své okolí pod kontrolou, a proto význam nepředvídatelných událostí často podceňují. „Ať už jde o fotbal, ekonomiku nebo finanční trhy, výsledky v komplexních systémech ovlivňuje nespočet vzájemně propojených faktorů,“ říká Zendulka. Jediná událost může zásadně změnit konečný výsledek. „Přesto máme tendenci zpětně vysvětlovat úspěšné předpovědi jako logický důsledek předchozího vývoje.“ Jen tehdy totiž působí události srozumitelně, předvídatelně, a tím i zdánlivě kontrolovatelně.

Potřebu kontroly se snaží uspokojit i stále složitější prognostické modely. Více dat však automaticky neznamená lepší předpovědi. Zajímavé přitom je, že zatímco jednoduché modely mohou být někdy překvapivě přesné, vysoce komplexní prognostické modely se pravidelně mýlí. „To ukazuje, že ani sebelepší analýza nedokáže odstranit nejistotu – může ji pouze lépe strukturovat,“ vysvětluje Zendulka.

Podle Zendulky představuje nejnebezpečnější past při tvorbě předpovědí iluze přesnosti. Na finančních trzích vytvářejí modely, prognózy i cenové cíle často dojem vědecké přesnosti. Ve skutečnosti je však většina prognóz zatížena značnou mírou nejistoty. Přesně vypadající čísla bychom proto neměli zaměňovat za vysokou spolehlivost předpovědi.

 „Nejúspěšnější investoři se nesnaží předvídat budoucnost s absolutní přesností,“ říká. „Místo toho pracují se scénáři, pravděpodobnostmi a robustně sestavenými portfolii, která obstojí i tehdy, když se předpovědi ukážou jako mylné.“ Co z toho plyne pro investory? „Tou nejdůležitější lekcí je pokora,“ uzavírá Zendulka. Prognózy, tržní výhledy i ty nejlepší modely poskytují vodítko, nikoli jistotu. Úspěšné investování proto nestojí na dokonale přesném předvídání budoucnosti, ale na diverzifikaci, řízení rizik a schopnosti pracovat s nejistotou. „Právě to,“ uzavírá Zendulka, „odlišuje dlouhodobě úspěšné investory od rytířů krátkodobého štěstí.“