Novinky

Válka na Blízkém východě dominuje jak titulním stránkám médií, tak finančním trhům. Nová geopolitická rizika jsou však částečně vyvažována určitou mírou hospodářské stabilizace. „Ve Spojených státech a v Evropě se hospodářský výhled začíná zlepšovat, což by mělo podpořit vývoj hodnoty cenných papírů,“ říká Jan Zendulka, CEO společnosti Moventum a.s. „ Přesto zůstává válka hlavním faktorem nejistoty.“

Globální finanční trhy se v současnosti nacházejí v sevření mezi patrnou stabilizací ekonomiky a rostoucími geopolitickými riziky. „Zejména vojenský konflikt zahrnující Spojené státy, Izrael a Írán opět vyostřil vnímání rizik na trzích, přesto však dosud zcela nenarušil probíhající oživení ve velkých ekonomikách,“ vysvětluje Zendulka. Zároveň zdůrazňuje: „Pokud by válka s Íránem přetrvávala delší dobu a výrazně narušila klíčové energetické dodavatelské řetězce, mohlo by to mít citelné negativní dopady na růst, inflaci a následně i na globální finanční trhy.“

Během prvního čtvrtletí se hospodářský vývoj ve Spojených státech ukázal jako odolnější, než se očekávalo na konci roku 2025. Indexy nákupních manažerů  ve zpracovatelském průmyslu i ve službách zůstávají v pásmu růstu, zatímco nové zakázky a tvrdá průmyslová data naznačují obnovený nárůst poptávky. Kromě toho se zlepšily finanční podmínky a ve druhém čtvrtletí se očekává fiskální stimul v podobě vyšších vratek daní v rámci balíčku „One Big Beautiful Bill“. „Tato kombinace dostatečné likvidity, pevnějších předstihových ukazatelů a vládních výdajů podporuje hospodářskou dynamiku, i když ve druhé polovině roku růst pravděpodobně zpomalí,“ poznamenává Zendulka. Výhled pro druhé čtvrtletí roku 2026 proto naznačuje neutrální ekonomický obraz s mírnou stabilizací. Indikátor GDPNow atlantského Fedu, který v reálném čase odhaduje stav americké ekonomiky, však zdůrazňuje míru nejistoty: od vypuknutí konfliktu s Íránem na konci února klesla růstová očekávání o přibližně 100 bazických bodů na 2,1 %.

Pokud odhlédneme od současné eskalace, situace v Evropě se před vypuknutím války mírně zlepšila. Pozitivní ekonomická překvapení, zlepšené indikátory nálady a uvolněnější finanční podmínky naznačují, že stabilizace dříve tažená především vládními výdajovými programy se nyní začíná promítat do reálné ekonomiky. „Zejména Německo by mohlo v průběhu roku těžit ze zvláštních fondů a investičních programů,“ vysvětluje Zendulka. Ačkoli poslední tvrdá ekonomická data zatím nevykazují výrazné oživení, mnohé nasvědčuje tomu, že cyklického dna bylo dosaženo v prvním čtvrtletí. S celkovou inflací kolem 1,9 % se eurozóna aktuálně nachází mírně pod cílem ECB, díky čemuž je prostředí měnové politiky víceméně předvídatelné a převážně neutrální.

Nedávný vývoj však ukazuje, jak dynamická a zároveň křehká současná situace je – a odhaluje zranitelnost Evropy v oblasti dovozu energií. Dlouhodobě vysoké ceny ropy by v Evropě nejen zvýšily inflační očekávání, ale také by zhoršily vyhlídky hospodářského růstu. To prohlubuje dilema měnové politiky: do popředí zájmu trhů se dostává zvyšování úrokových sazeb, které je započítáváno do cen dříve a zpočátku vede k dalšímu zploštění výnosové křivky, taženému především pohyby na jejím krátkém konci. „Jakmile budou moci první ropné tankery opět spolehlivě proplouvat Hormuzským průlivem, pozornost trhu by se měla rychle vrátit k základním fundamentálním hnacím silám. V Evropě pak pravděpodobně převládnou stabilizační účinky pokračující podpůrné fiskální politiky a výrazně lepších podmínek financování,“ říká Zendulka.

Co to znamená pro investory a akciové trhy? Ve Spojených státech nedávné geopolitické napětí, vyšší inflační očekávání a rostoucí výnosy trhy v krátkodobém horizontu zatížily. „Pokud se však situace uklidní, měly by se do popředí opět dostat makroekonomické faktory,“ je přesvědčen Zendulka. Vzhledem k neutrálnímu ekonomickému hodnocení a zároveň vysokému ocenění by měly být americké akcie v horizontu tří a dvanácti měsíců vnímány celkově jako neutrální – podpořeny solidními očekáváními zisků a marží pro roky 2026/27, a to i díky efektivitě a investicím například v oblasti umělé inteligence.

Evropské akcie zůstávají v krátkodobém horizontu rovněž ve znamení nejistoty. Geopolitické napětí, rizika v obchodní politice a pouze mírné tempo růstu zpočátku ukazují na spíše boční trend trhu. Ve střednědobém horizontu se však obraz jeví konstruktivněji: fiskální stimuly, relativně mírné valuace v mezinárodním srovnání a prostředí nízkých reálných úrokových sazeb by mohly stále více podporovat růst zisků evropských společností. Z postupného ekonomického oživení budou pravděpodobně profitovat zejména cyklické hodnotové sektory – například průmyslové a finanční tituly a také exportně orientované firmy.

„Celkově lze říci, že pomineme-li válku, finanční trhy fungují v prostředí mírné stabilizace, v němž likvidita a fiskální impulsy poskytují podporu, zatímco geopolitická rizika a strukturální nejistoty zatím brání výraznějšímu růstovému trendu.“ uzavírá Zendulka.