Novinky

Indie je nejlidnatější zemí světa a z hlediska hospodářského růstu již dávno předstihla Čínskou lidovou republiku. Pokud bude současný boom pokračovat, stane se Indie „novou Čínou“? Investoři by měli zůstat obezřetní, upozorňuje Jan Zendulka, CEO společnosti Moventum a.s. Indický model totiž podle něj odhaluje strukturální slabiny, které jsou patrné zejména v podnikovém sektoru.

Indie patří mezi hlavní motory světové ekonomiky. Díky rychlému růstu se stala šestou největší ekonomikou světa a v přepočtu podle parity kupní síly již zaujímá třetí místo. Za tímto úspěchem se však skrývá překvapivý paradox: vysoké firemní zisky doprovází nízká investiční aktivita.

Indické podniky v současnosti generují zisky odpovídající přibližně šesti procentům hrubého domácího produktu (HDP), což představuje historicky vysokou úroveň. Na rozdíl od Číny však významná část těchto zisků nesměřuje do rozšiřování výrobních kapacit, infrastruktury ani do rozvoje průmyslové přidané hodnoty. Podle údajů Světové banky činí hrubá tvorba kapitálu v Indii necelých 30 % HDP, zatímco v Číně přesahuje 40 %.

„Právě tento rozdíl představuje jeden z klíčových rozdílů mezi oběma ekonomikami,“ vysvětluje Zendulka. Zatímco Čína systematicky rozšiřuje svou průmyslovou základnu a buduje technologické kapacity, mnoho indických podniků postupuje mnohem opatrněji. Výsledkem je pomalejší růst produktivity, slabší industrializace a omezená tvorba kvalitních pracovních míst.

Tato zdrženlivost je obzvláště patrná u středně velkých společností. Zatímco velké konglomeráty, jako jsou Tata, Reliance nebo Adani, nadále výrazně investují do infrastruktury, polovodičů a digitálních technologií, „mnoho středně velkých firem se stále více zaměřuje na podnikatelské modely s nízkými kapitálovými nároky,“ říká Zendulka, „nebo přesouvá majetek do rodinných investičních kanceláří (family offices) namísto investic do nových výrobních kapacit.“

To bude mít zásadní význam pro další rozvoj Indie. Země již úspěšně prošla obdobím růstu taženého spotřebou a sektorem služeb. „Další fáze však vyžaduje silnější průmyslovou základnu,“ říká Zendulka. Vyšší investice do výroby, infrastruktury a technologií budou klíčové pro dlouhodobé zvyšování produktivity i příjmů obyvatel. „Samotné vysoké zisky široce sdílenou prosperitu nevytvoří,“ vysvětluje Zendulka. Teprve jejich reinvestování do inovací, výrobních kapacit a zaměstnanosti může zajistit dlouhodobou dynamiku hospodářského růstu.

Významnou roli hraje také časový faktor. Indie dnes těží z mladé a rostoucí populace v produktivním věku. Toto demografické okno příležitosti se však v příštích desetiletích uzavře. „Současné období proto představuje historickou příležitost posunout ekonomiku na vyšší úroveň produktivity,“ uzavírá Zendulka. Tuto šanci by země měla využít.

Pro investory zůstává Indie jedním z nejatraktivnějších dlouhodobých růstových příběhů na světě. „Rozhodujícím ukazatelem však bude, zda se zemi podaří v budoucnu ve větší míře přesměrovat vysoké firemní zisky do reálných investic,“ říká Zendulka. Pokud se tento přechod podaří, může Indie dosáhnout dalšího významného rozvojového skoku. V opačném případě hrozí, že její hospodářský růst zaostane za svým značným potenciálem.