Novinky

V globálním farmaceutickém průmyslu se formuje nová rovnováha sil: Čína rychle dohání a začíná ohrožovat pozici USA. „Inovace jsou nyní jednoznačně globální –přístup, ceny a trhy se však mohou stát více politickou záležitostí,“ říká Jan Zendulka, CEO společnosti Moventum a.s. Farmaceutický sektor se tak stává modelem pro novou éru.

Globální farmaceutický průmysl prochází historickou transformací. Po celá desetiletí ovládaly vývoj nových léků USA a Evropa. „Tento unipolární systém je však minulostí,“ uvádí Zendulka. Místo něj vzniká bipolární struktura: vedle USA se jako druhá inovační velmoc prosazuje Čína.

V posledních letech Čínská lidová republika nejen dohnala ztrátu v kvantitativním smyslu, ale stále častěji nastavuje i nová kvalitativní měřítka. Počet klinických studií je nyní srovnatelný s USA a v některých oblastech již země přebírá vedení. Zároveň rychle roste počet nových účinných látek ve vývoji, zejména v raných fázích.

Tato dynamika má jasné dopady na alokaci globálního kapitálu. „Peníze následují příležitosti,“ vysvětluje Zendulka. Mezinárodní farmaceutické společnosti investují miliardy do čínských biotechnologických firem a prostřednictvím licenčních smluv a partnerství si zajišťují cílený přístup k účinným látkám. Čína se tak proměňuje z pouhé výrobní základny v klíčové inovační centrum celého odvětví.

Tento vzestup je z velké části poháněn státní průmyslovou politikou. Vláda v Pekingu strategicky a dlouhodobě podporuje výzkum a vývoj. Podle OECD čínské výdaje v této oblasti již převyšují výdaje USA. „Zatímco Washington diskutuje o rozpočtových škrtech, Čína systematicky dále rozšiřuje svou inovační základnu,“ říká Zendulka.

Tento trend posilují strukturální konkurenční výhody: rozsáhlá populace pacientů umožňuje Číně provádět klinické studie rychleji a levněji, regulační procesy byly výrazně urychleny a do Číny se vracejí vědci vyškolení v zahraničí – dochází k tzv. „obrácenému odlivu mozků“.

Roste i kvalita inovací. Podle dat analytické společnosti Citeline nyní Čína uvádí na trh více nových léků než jakákoli jiná země. USA sice zůstávají lídrem v oblasti průlomových inovací a terapií typu first-in-class (první svého druhu), jejich náskok se však viditelně zmenšuje.

Podle Zendulky má tento vývoj dalekosáhlé důsledky pro trhy i pacienty. Léky se pravděpodobně stanou levnějšími a dostupnějšími. Zároveň se zvyšuje tlak na marže zavedených západních farmaceutických firem – což dále umocňuje Indie, která jako velmoc v oblasti generik stále častěji působí jako globální tlumič cen a významně ovlivňuje dostupnost léků.

Čínská lidová republika se však stále potýká s překážkami. Klinické studie v Číně jsou často založeny na poměrně homogenních populacích, což může zpomalovat proces globálního schvalování. Regulační požadavky pro mezinárodní trhy rovněž zůstávají vysoké. Navíc roste geopolitický rozměr: dodavatelské řetězce účinných látek a prekurzorů by se mohly zpolitizovat a nelze vyloučit obchodní omezení v oblasti léků a biotechnologií. Namísto globální integrace by tak trhy mohly čelit fragmentaci.

„Oba systémy proto stojí před strategickými výzvami,“ vysvětluje Zendulka. Čína musí rozšiřovat svou inovační sílu, aniž by dále vyostřovala geopolitické napětí USA jsou naopak pod tlakem posílit svou průmyslovou a technologickou základnu ve farmaceutickém sektoru.

„Pro investory se tak farmaceutický sektor stává klíčovou oblastí globální systémové konkurence,“ říká Zendulka. Obzvláště atraktivní jsou platformy a společnosti s přístupem do obou inovačních sfér. Zároveň však rostou rizika spojená s regulatorní složitostí a fragmentací trhů. Pro celé odvětví to znamená, že příští generace medicínských průlomů bude vznikat globálněji než kdykoli předtím. Přístup k nim by se však mohl stát více regionální, političtější a strategičtější.