Novinky

Válka na Blízkém východě udržuje svět v napětí. V případě eskalace hrozí energetická krize i širší ekonomické dopady. Tento konflikt je však spíše symptomem hlubší změny: globální ekonomický řád se postupně vychyluje. „Nižší míra spolupráce, rostoucí náklady a strukturální ztráta efektivity mění pravidla hry pro vlády i kapitálové trhy,“ vysvětluje Jan Zendulka, CEO  Moventum a.s. „Nejde ani tak o další šok, ale o postupnou erozi celého systému.“

Svět se možná vyhne nové energetické krizi. To ale nic nemění na probíhající proměně mezinárodního ekonomického řádu: nejistota roste. Mezinárodní měnový fond (IMF) na tento vývoj již reaguje a tradiční prognózy růstu stále častěji nahrazuje referenčními scénáři a stresovými variantami. „Nejistota už není jen rizikem,“ říká Zendulka. „Stala se novým výchozím scénářem.“

Éra globálního řádu vedeného Spojenými státy a založeného na spolupráci se zřejmě blíží ke konci. Následující vývoj nepředstavuje jen změnu mocenských poměrů, ale přináší i systémovou ztrátu efektivity. „Mezinárodní spolupráce totiž nikdy nebyla primárně otázkou politického idealismu, ale především nástrojem pro optimalizaci ekonomických nákladů,“ vysvětluje Zendulka. Její ústup nevyhnutelně povede k růstu transakčních nákladů, poklesu produktivity a oslabení potenciálního růstu. Situace bude ještě náročnější, pokud zpomalí produktivní impuls spojený s rozvojem umělé inteligence, což by dále ztížilo kompenzaci této strukturální ztráty efektivity.

Tento vývoj je patrný v několika klíčových oblastech:

• Bezpečnost: NATO ztrácí politickou stabilitu jako efektivní mechanismus sdílení nákladů. Evropa je nucena výrazně zvyšovat výdaje na obranu, zatímco Spojené státy přicházejí o část efektivity globálních aliancí. Bezpečnost se tak prodražuje všem zúčastněným.
• Finanční systém: Dominance amerického dolaru čelí rostoucímu tlaku. „Exorbitantní privilegium“ levného financování umožňovalo Spojeným státům dlouhodobě udržovat vysoké deficity, jeho základy se však postupně oslabují. Fragmentace směrem k multipolárnímu měnovému systému by snížila likviditu, zvýšila náklady financování a posílila tržní tření
• Globální obchod: Volný obchod je stále častěji nahrazován politicky řízenými strukturami. Exportní restrikce, cla, dotace i průmyslové politiky mění prostředí. Přestavba globálních dodavatelských řetězců může zvýšit odolnost, ale za cenu nižší efektivity.
• Fiskální politika: Globální fiskální situace se zhoršuje. Navzdory solidní ekonomické aktivitě zadlužení dále roste. Ve Spojených státech jsou rozpočtové deficity ve výši 7–8% HDP běžné i při téměř plné zaměstnanosti. Rostoucí úrokové sazby navíc zhoršují udržitelnost veřejných financí.
• Veřejné výdaje: V novém prostředí se mění struktura vládních výdajů. Vyšší výdaje na obranu, obsluhu dluhu a průmyslovou politiku se kombinují se slabším ekonomickým růstem.

Závěr podle Zendulky: „Menší míra spolupráce vede k vyšším nákladům a nižší produktivitě. Globální výchozí scénář se posouvá od efektivního růstu k ‚nákladové rovnováze‘.“

Pro kapitálové trhy to znamená zásadní změnu. Prognózy ztrácejí na spolehlivosti a jsou nahrazovány širšími scénáři a intervaly. Trhy se stále více pohybují v režimu „postupného přizpůsobování“, kdy krátkodobě dominují geopolitické události, zatímco strukturální trendy se rozvíjejí v pozadí. „Pro investory proto nepředstavuje hlavní riziko další geopolitický šok, ale postupná eroze systému jako takového,“ vysvětluje Zendulka. „Nový světový řád nejen zvyšuje volatilitu trhů, ale činí je i strukturálně slabšími.“