Novinky

Americká věda čelí historickému zlomu: masivní rozpočtové škrty, institucionální zásahy a rostoucí odliv mozků ohrožují inovační základnu supervelmoci – a tím i samotnou supervelmoc. „To má globální důsledky, na které by se investoři měli připravit,“ vysvětluje Jan Zendulka, CEO společnosti Moventum a.s.

Spojené státy v současnosti zažívají zásadní otřes svého vědeckého systému. Vláda navrhla snížit rozpočet Národní vědecké nadace (NSF) na polovinu. Souběžně s tím bylo od dubna 2025 náhle ukončeno více než 1 600 probíhajících výzkumných projektů. Tyto kroky doprovázely institucionální zásahy: členové Národní vědecké rady byli odvoláni a ředitel NSF předčasně odstoupil. V rámci výzkumné komunity se mluví o „chaosu“.

Skutečný rozsah tohoto vývoje se však neodráží v současných škrtech, ale v inovacích, které se v budoucnu neuskuteční. „Technologie, odvětví a firmy, které nikdy nevzniknou, se v žádných statistikách neobjeví – přesto zůstávají tou největší ztrátou,“ vysvětluje Zendulka.

Když stát ustoupí od podpory výzkumu, vzniká obrovská mezera. Pohled do historie ukazuje proč: technologická dominance Spojených států stojí na veřejně financovaném základním výzkumu. Internet, GPS, cloud computing a umělá inteligence nevznikly díky krátkodobým očekáváním návratnosti, ale z dlouhodobé strategické podpory výzkumu. „Soukromé kapitálové trhy jsou strukturálně jen stěží schopny tuto roli převzít,“ říká Zendulka. „Rizika jsou vysoká, časový horizont dlouhý a viditelnost budoucích výnosů omezená.“ Zvláštní ironií přitom je, že i vojenská převaha Spojených států, kterou americký prezident tolik vyzdvihuje, historicky vychází z civilního základního výzkumu.

Věda není vystavena pouze škrtům; obzvláště kritická je její rostoucí politizace. „S odvoláním Národní vědecké rady se pod tlak dostává institucionální nezávislost – klíčový předpoklad pro dlouhodobou inovační kapacitu,“ říká Zendulka. Spojené státy zároveň ztrácejí na atraktivitě pro přední mezinárodní vědce. Politický tlak na univerzity, přísnější imigrační pravidla a rostoucí investice do výzkumu v Evropě a Asii způsobují přesměrování globálních toků talentů

Strategický konflikt se proto posouvá: už nejde jen o technologickou konkurenci mezi USA a Čínou, ale o střet mezi otevřenými inovačními systémy a politizovanými vědeckými strukturami.

Co to znamená pro investory? „Ke ztrátě technologického prvenství málokdy dochází náhle,“ vysvětluje Zendulka. Začíná to postupně – menším objemem výzkumu, menším počtem talentů a menším množstvím průlomových objevů. „Tato eroze už možná začala.“ Pro investory se proto stává stále důležitějším nový faktor: technologická inovační kapacita jako geopolitické aktivum. Soutěž o talenty, výzkumné kapacity a infrastrukturu pro umělou inteligenci se pravděpodobně bude dále vyostřovat. Evropa a Asie by mohly selektivně těžit z relativního oslabení USA.

Spojené státy tak poprvé po desetiletích riskují svou největší strategickou výhodu. „Protože ani v 21. století nevzniká geopolitická moc jen díky kapitálu nebo vojenské síle,“ říká Zendulka, „ale ze schopnosti vytvářet technologie příštího desetiletí.“