Novinky

Boom v oblasti umělé inteligence je stále častěji vnímán jako investiční bublina financovaná úvěry, která s sebou nese potenciálně větší systémová rizika než krach internetových společností v roce 2000. Investoři by proto měli zůstat obezřetní. „Do popředí se dostává volný peněžní tok a kvalita rozvahy,“ říká Jan Zendulka, CEO společnosti Moventum a.s.

Trh mění svůj pohled na boom v oblasti umělé inteligence. Dlouhou dobu byl přirovnáván k internetové bublině, jejíž prasknutí v roce 2000 mělo na ekonomiku jako celek pouze relativně malý dopad. Nyní se však jako referenční bod stále více dostává do popředí finanční krize z roku 2008 – a s ní i potenciálně větší systémové riziko. „Přirovnání k internetové bublině není dostačující,“ vysvětluje Zendulka. Na rozdíl od mnoha internetových společností v roce 2000 dnes giganti v oblasti AI, jako jsou Nvidia, Microsoft, Alphabet a Meta, již dosahují vysokých tržeb a miliardových zisků.

To by mohlo působit uklidňujícím dojmem. Skutečné nebezpečí boomu AI však nespočívá v nadhodnocených akciích, nýbrž v investiční bublině financované úvěry. „Závod v oblasti AI vytváří tlak na investice,“ říká Zendulka. „Hyperscaleři investují bez ohledu na krátkodobou ziskovost, protože nikdo nechce riskovat technologické zaostávání.“ V důsledku toho jsou masivní investice do datových center, čipů, dodávek energie a síťové infrastruktury stále častěji financovány dluhem.

Nadbytečné kapacity se tak stávají reálným rizikem. Pokud by poptávka po službách v oblasti umělé inteligence nedosáhla očekávané úrovně, mohly by se tyto investice v budoucnu ukázat jako chybné. „Úvěrová bublina by byla mnohem nebezpečnější než bublina na akciovém trhu,“ říká Zendulka. Zatímco ztráty z poklesu cen akcií postihují především akcionáře, nesplácení úvěrů může zatížit banky, financování podniků a v konečném důsledku i celou reálnou ekonomiku.

Úvěrové swapy (CDS) proto slouží jako včasný indikátor vzniku bubliny. Rostoucí spready CDS signalizují vyšší riziko nesplácení úvěrů a zároveň zvyšují náklady firem na refinancování. Za varovný signál je považována americká společnost Oracle. Její CDS spready v poslední době výrazně vzrostly, což obvykle naznačuje, že účastníci trhu započítávají do cen podstatně vyšší pravděpodobnost selhání. „Odráží to obavy z agresivního financování infrastruktury AI,“ uvedl Zendulka.

Významně se zvyšuje také zadlužení velkých softwarových společností. Mateřská společnost Googlu, Alphabet, plánuje jen v letošním roce vynaložit na infrastrukturu AI přibližně 200 miliard amerických dolarů. V důsledku toho se její akcie v poslední době dostaly na burze pod tlak, přestože společnost ve druhém čtvrtletí výrazně překonala očekávání. Vysoký objem investic do AI investory odrazuje. Podobná situace panuje u společnosti Meta. Navzdory solidnímu růstu tržeb její akcie po zveřejnění čtvrtletních výsledků v jednu chvíli klesly o více než sedm procent.

Podle Zendulky se AI zásadně liší od tradičních platformových modelů. Na rozdíl od dřívějších internetových společností je každý další dotaz zpracovaný umělou inteligencí spojen s průběžnými náklady na výpočetní výkon, energii, čipy a chlazení. Volný peněžní tok proto nabývá na významu. Investoři věnují stále větší pozornost tomu, zda obrovské investice v budoucnu přinesou dostatečné přílivy hotovosti, namísto toho, aby hodnotili pouze růst tržeb či zisku. „Rostoucí kapitálové výdaje představují pro volný peněžní tok značnou zátěž,“ vysvětluje Zendulka. Situaci navíc zhoršují zvyšující se úrokové sazby. Vyšší náklady na financování a rostoucí rizikové prémie zvyšují tlak na silně zadlužené společnosti a výrazně prodražují kapitálové požadavky spojené s rozvojem AI.

„Klíčovou otázkou pro investory už není, zda jsou akcie společností spojených s umělou inteligencí drahé, ale zda se masivní investice do infrastruktury z finančního hlediska vyplatí,“ říká Zendulka. Udržitelnost boomu AI bude v budoucnu záviset více na volném peněžním toku a návratnosti kapitálu než na růstu tržeb či technologickém prvenství.

Pokud by poptávka po aplikacích využívajících AI nedosáhla očekávání, mohla by současná investiční dynamika vést ke vzniku úvěrově financované bubliny se systémovými riziky. Pro investory se proto při oceňování společností působících v oblasti AI stávají stále důležitějšími faktory kvalita rozvahy, míra zadlužení, náklady na refinancování a schopnost generovat peněžní tok.