Mezi válkou a ekonomickou silou: Stav trhů

Globální ekonomiku v současnosti formují dvě protichůdné síly: na jedné straně síla podnikového sektoru, na straně druhé domácnosti, jejichž kupní sílu oslabuje růst cen. Ústřední roli přitom hraje válka v Íránu. „Dokud nebude situace na Blízkém východě vyřešena, zůstává otázkou, která z těchto dvou sil nakonec převáží,“ říká Jan Zendulka, CEO společnosti Moventum a.s.

Při hodnocení americké ekonomiky nyní hraje ústřední roli písmeno „K“, protože takzvané „oživení ve tvaru písmene K“ se ubírá dvěma směry: vzhůru i dolů. Průmysl se jednoznačně nachází na vzestupné trajektorii. Index ISM Manufacturing se nadále drží výrazně v pásmu expanze: v červenci dosáhl 55,6 %, což byla nejvyšší hodnota od května 2022, a v srpnu mírně klesl na 54,6 %. Vývoj podporuje solidní příliv nových objednávek. „To je jeden z hlavních důvodů pokračujícího silného výkonu indexu S&P 500,“ říká Zendulka. Tento obraz solidního růstu potvrzují také prognózy v reálném čase: počátkem září odhad růstu HDP od atlantského Fedu pro třetí čtvrtletí činil robustních 4,7 %.

Situace na americkém trhu práce je naproti tomu smíšenější, což je zásadní vzhledem k tomu, že soukromá spotřeba představuje téměř 70 % ekonomického výkonu USA. Ačkoli se v poslední době zdálo, že trh práce oslabuje, srpnová zpráva o zaměstnanosti přinesla překvapivě silná čísla: počet pracovních míst mimo zemědělství vzrostl o 162 000, což byl nejsilnější měsíční přírůstek od března. „Teprve se ukáže,“ říká Zendulka, „zda jde o udržitelnou změnu trendu, nebo pouze o jednorázovou pozitivní odchylku v prostředí trhu práce, které zůstává celkově křehčí.“

Podmínky pro domácnosti se mezitím citelně zhoršily. Maloobchodní tržby i spotřebitelské výdaje výrazně klesly, což má očekávané negativní dopady na cyklické segmenty spotřebního sektoru. Zvláštní zátěž představuje pokračující konflikt na Blízkém východě, který způsobuje výrazné výkyvy cen ropy a v některých obdobích je žene vzhůru. Po zaplacení nákladů na energie tak americkým spotřebitelům zbývá stále méně disponibilních příjmů na jiné nákupy. „Jde o další prvek spotřebního vzorce ve tvaru písmene K, který je již ve Spojených státech patrný,“ vysvětluje Zendulka.

Spotřebitelské ceny v USA v srpnu vzrostly o 3,4 %, přičemž hlavním tahounem zůstaly energie. Varovný signál vysílají rovněž ceny výrobců: jejich růst ve výši 5,4 % výrazně převyšuje inflaci spotřebitelských cen, což naznačuje pokračující tlak na růst cen v celém hodnotovém řetězci. „To ukazuje, že inflace cen energií se stále výrazněji promítá jak do odvětví na začátku hodnotového řetězce, tak do navazujících sektorů,“ říká Zendulka.

Zátěž domácností způsobená vysokými cenami energií a životními náklady zároveň zůstává politicky citlivým tématem a s blížícími se listopadovými volbami do Kongresu pravděpodobně nabude na významu. Hospodářská politika prezidenta Donalda Trumpa se u veřejnosti setkává pouze s omezeným nadšením.

Situace v Evropě je podobná. Podnikatelská nálada se zlepšuje, přičemž hlavním impulzem je zejména vývoj v Německu. „Může to být první náznak toho, že oznámené reformy a fiskální balíčky postupně začínají přinášet výsledky,“ říká Zendulka. Také obyvatelé Evropy však pociťují dopady rostoucích cen v důsledku války v Íránu. Nevyřešené zůstávají i strukturální problémy Evropy, včetně byrokracie, nízké úrovně digitalizace, energetické závislosti a nedostatku kvalifikovaných pracovníků.

„Celkově jsou v současnosti na obou stranách Atlantiku silné a slabé stránky přibližně v rovnováze,“ říká Zendulka. To, na kterou stranu se pomyslné váhy nakonec přikloní, bude do značné míry záviset na vývoji na Blízkém východě. „Trh s ropou se nadále vyznačuje mimořádně vysokou mírou nejistoty,“ vysvětluje Zendulka. „O dalším průběhu konfliktu jednoduše nemáme dostatek jasno na to, abychom v současnosti mohli vytvořit spolehlivou cenovou prognózu. Pohybujeme se v mlze.“